Házená – chlapci: Jsme na vlně, těší kouče Jičína boom v jeho městě

V extralize házenkářů zažívají historické časy – základní část nejvyšší soutěže Jičín vyhrál a útočí na titul. „Házená je teď u nás populární, jsme na vlně,“ líčí Aleš Babák, trenér jičínských mužů a známá postava tamní házené. „A jelikož jsou to spojené nádoby, tak ve chvíli, kdy bojujeme o špici a stoupá nám divácká návštěvnost, přichází i více rodičů s dětmi.“

Házená má v Jičíně tradici i výsledky. Že by jasná jednička ve městě? „To určitě neplatí,“ vysvětluje Babák. „Sportů je tu hodně, ač třeba ne na takové úrovni. O tom, co budou dělat děti, vždycky rozhodnou jejich rodiče – pečlivě si vybírají a testují klub, sledují, jak bude o děti postaráno, jak se budou cítit, jestli budou chodit domů zklamané, nebo naopak šťastné.“ Proto úspěšný trenér nabízí, jak rodiče (a samozřejmě i jejich ratolesti) přesvědčit. „Házená je kolektivní sport, takže bych je přilákal na partu. Takovou, v níž se cítíte dobře.“

img_3878V Jičíně jsou si konkurenčního boje o mladé sportovce vědomi, a tak mají v házenkářském oddílu už Talenťáček – pro děti předškolního věku. „Základem jsou pohybové hry, vše zábavnou a soutěživou formou,“ vypráví Babák. „Tímto se předškolákům snažíme dávat všeobecnou průpravu, v Talenťáčku máme asi 32 dětí. Navazují na něj minižácí pro sedmi- až desetileté.“ U těchto adeptů házenkářského řemesla už se dostává do hry i míč, ještě však za speciálních podmínek. „Hrají formou zmenšené házené, tedy 4 hráči do pole plus brankář,“ vysvětluje jičínský kouč.

Pak přichází další seznamování se s pravidly a technikou, radost ze střílení gólů i ubráněných útoků soupeře. Klíčovou fází je přechod z žákovských kategorií do dorostu. „Rozjedou se totiž nejen sportovní, ale i školní vlivy,“ popisuje Babák své zkušenosti. „Někdo třeba odejde na internát do jiného města, k tomu připočítejte lákadla puberty.“OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Kdo vydrží, může se v Jičíně dostat až na vrchol v podobě extraligy. Však jsou ochovanci páteří letos tak úspěšného celku. „Trénujeme pětkrát týdně, jednou je v plánu i malý dvoufázový trénink,“ říká Babák o tom, jak vypadá závěrečná fáze mládežnických kategorií. „Kluci s individuálním plánem mají čas na trénink střelby, na posilovnu. V pondělí pak bývají dvě dělené fáze včetně rekondičního tréninku a regenerace.“

Kdo by chtěl ze svého dítěte vychovat jednou třeba i nového Filipa Jíchu, nemusí rozhodně patřit mezi milionáře. Naopak, náklady na házenou jsou aspoň v Jičíně velmi příznivé. „Klubové příspěvky stojí 1 500 korun na půl roku, hala je k dispozici. Běžný roční provoz, pokud do něj nezapočítáme výdaje třeba na soustředění, vyjde do 5 tisíc korun.“

Díky dobré práci Babáka i jeho kolegů noví adepti přicházejí stále. A kdo ví, kolik by jich bylo, pokud by v Jičíně dotáhli do reality svůj zlatý extraligový sen…

Text: Miroslav Němý